|
|
Trestný čin znásilnění v komparativním pohledu se zaměřením na koncept affirmative consent
Mrázková, Barbora ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Trestný čin znásilnění v komparativním pohledu se zaměřením na koncept affirmative consent Abstrakt Znásilnění je považováno za jeden z nejhorších činů, kterých se lze na jiné osobě dopustit, a to především z důvodu extrémního zásahu do její intimní sféry. Proměny v nahlížení na tento trestný čin lze v posledních letech spatřovat jak v rámci České republiky, tak i celé Evropy. Velká část států postupně opouští definice znásilnění založené na násilí a nově spáchání tohoto činu podmiňuje absencí souhlasu oběti. V České republice stále přetrvává model založený na donucení jiného, byť se judikatura Nejvyššího soudu pomalu přibližuje těm státům, které již k redefinici přistoupily. Vládní i sněmovní orgány v současnosti pořádají semináře, kde diskutují nad potřebou přijetí nové právní úpravy. Práce se primárně zaměřuje na uvedený čin z trestněprávního hlediska, zabývá se jeho definicí a vymezením znaku souhlasu v právních řádech států, které za znásilnění považují pohlavní styk bez souhlasu oběti. Na základě zjištěných poznatků pak nabízí úvahy de lege ferenda vztahující se k možné redefinici znásilnění v českém právním řádu, a to s přihlédnutím k současné judikatuře Nejvyššího soudu. Celistvý pohled na koncept affirmative consent a možný návrh nové právní úpravy je tedy jejím primárním cílem. S ohledem na...
|
|
| |
|
|
Režimy racionality / Objektivita mezi historickou epistemologií a pragmatismem
Krejčová, Kateřina ; Švec, Ondřej (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
(česky) Cílem práce je představit vybrané přístupy ke genealogii a proměnám pojmu "objektivita". Zatímco historická epistemologie tento pojem zasazuje do kontextu konkrétního dějinného úseku, v němž se zrodil a etabloval, a vnímá tak objektivitu jako nóvum, pragmatismus ho považuje za reziduum osvícenského diskurzu a navrhuje nahradit ho solidaritou. Oba přístupy analyzují úskalí nekritické aplikace toho termínu na dějiny filosofie a vědy avant la lettre a předpoklad, že objektivita je jen modifikací a jiným pojmenováním konceptu, který je podmínkou jakéhokoliv poznání. Práce vychází z textů Lorraine Dastonové, Petera Galisona, Richarda Rortyho, Thomase S. Kuhna a Pereze Zagorina.
|
|
|
Postavení třetích stran v mezinárodní obchodní arbitráži
Šedivý, Martin ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Růžička, Květoslav (oponent)
RESUMÉ Cílem této práce je vymezení úlohy třetích stran na poli mezinárodní obchodní arbitráže stejně jako vymezení pojmu samotného. Úloha třetích stran je dle autora spatřována v souvislosti se změnou tradičního smluvního pojetí mezinárodní obchodní arbitráže v reakci na ekonomickou realitu. Práce vychází z analýzy zákonů, komentářů, odborné literatury, článků, rozhodčích nálezů a judikatury, kdy autor aplikuje poznatky plynoucí z aplikační praxe a přetváří současné smluvní pojetí mezinárodní obchodní arbitráže. Přínos této práce autor spatřuje především v zapracování poznatků z rozhodovací praxe do výchozích teoretických koncepcí mezinárodní obchodní arbitráže a zachycení posunu souhlasu s arbitráží. V důsledku toho teorie reflektuje stav rozhodovací praxe a potřeby mezinárodního obchodu. Z toho důvodu je možné její užití jako předlohy při rozhodování arbitrů a s ohledem na rozhodovací proces soudců národních soudů s ohledem na výkon a uznání rozhodčího nálezu. Práce se stává ze čtyř kapitol, z nichž první kapitola se zabývá pojetím třetí strany v mezinárodní obchodní arbitráži v širším smyslu a dále pak v užším smyslu, kde je vymezena definice třetí strany dle autora. Následné kapitoly jsou reakcí na poznatky získané v souvislosti s důkladným studiem problematiky třetích stran, kdy díky současné...
|
|
|
Rozhodování a procesy v právní úpravě užívání vod
Strnad, Zdeněk ; Vopálka, Vladimír (vedoucí práce) ; Drobník, Jaroslav (oponent) ; Šimka, Karel (oponent)
Práce se po úvodním stručném historickém exposé užívání vod (nejen) na našem území a souvisejících pramenů práva zaměřuje na rozhodování a procesy v oblasti užívání vod v soudobé české právní úpravě. Téma je rozděleno do tří ucelených bloků pojednávajících o vodoprávním řízení, o opatření obecné povahy ve vodním zákoně a o jiných aktech podle vodního zákona. Na úvod předchází kapitola věnovaná soustavě vodoprávních úřadů, které se v rozhodující míře podílejí na výkonu státní správy podle vodního zákona. Práce poukazuje na dělenou centrální působnost čtyř ministerstev (zemědělství, životního prostředí, dopravy, obrany) jako ústředních vodoprávních úřadů i na jinak "zbytkovou" působnost obecních úřadů obcí s rozšířenou působností jako vodoprávních úřadů. Kapitola o vodoprávních úřadech se také věnuje působnosti obecních, krajských úřadů a újezdních úřadů, stejně tak jako nedávno zrušeným vodoprávním úřadům pověřených obecních úřadů. Vodoprávní řízení je správní řízení vedené o věcech upravených vodním zákonem. Správní orgány (nejčastěji vodoprávní úřady) v něm postupují podle správního řádu, popř. v případě vodních děl či vodohospodářských úprav podle stavebního zákona, pokud vodní zákon, jenž ve vztahu k citovaným předpisům vystupuje jako lex specialis, nestanoví něco jiného. Vodní zákon obsahuje...
|
|
|
O principech politické moci u Františka Suáreze: Suárezův pojem souhlasu v kontextu společensko-smluvních teorií 16.-18. století
Koblížek, Jan ; Sousedík, Stanislav (vedoucí práce) ; Svoboda, David (oponent) ; Altrichter, Michal (oponent)
1 O Principech politické moci u Františka Suáreze Abstrakt disertace - Jan Koblížek Česky: Tato disertační práce si klade otázku zda lze považovat Františka Suareze za jednoho z představitelů společensko-smluvních teorií rozvíjejících se v období od 16. do 18. století. Suarez, který je známý spíše svými metafyzickými disputacemi, totiž nabízí velice propracovanou teorii vzniku občanské společnosti a politické moci, kde nachází své klíčové místo pojem společenského souhlasu. Na první pohled se zdá, že lze Suareze bez nesnází klást vedle humanistů novověku, jako byli Thomas Hobbes, John Locke nebo později Jean-Jacques Rousseau. Totiž tak jako u nich, i u Suareze má svobodná lidská vůle svoji nezastupitelnou úlohu při vzniku politické společnosti. Je zde však i značný rozdíl. Zatímco u výše jmenovaných humanistů, je svobodná vůle jednotlivců jediným principem politické moci, u Suareze je tato vůle jen nutnou podmínkou, která jde v ústrety Bohem stvořené lidské přirozenosti, jenž je vlastním principem veškeré politické moci. Suarezův pojem společenského souhlasu je tak umístěn do teologického rámce a je úzce spjat s termíny přirozenosti a transcendence. Důsledkem pak je, že Suarez chápe stát jako přirozený morální organismus, a nikoli jako umělé těleso, jak zastává např. Hobbes. Závěrem lze konstatovat, že...
|
|
|
Informovaný souhlas, zejména trestněprávní aspekty
Malý, Lukáš ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Právnická Fakulta Katedra trestního práva Centrum zdravotnického práva Lukáš Malý INFORMOVANÝ SOUHLAS zejména trestněprávní aspekty Diplomová práce Anotace Tato diplomová práce se zabývá poslední dobou stále více diskutovaným tématem informovaného souhlasu pacienta s lékařským zákrokem, se zaměřením na trestněprávní rozměr tohoto právního institutu. Nutnost souhlasu pacienta s lékařským zákrokem je neoddělitelnou součástí moderních právních řádů v drtivé většině demokratických zemí. Jedná se o základní podmínku přípustnosti provedení jakéhokoli lékařského zákroku. Po úvodní kapitole o vývoji vztahu lékaře a pacienta práce analyzuje platnou právní úpravu informovaného souhlasu, která doznává v době jejího dokončení významných legislativních změn. Následující kapitola je věnována samotnému úkonu souhlasu a také poučení, které mu má předcházet a požadavkům kladeným na jejich platnost a úplnost. Pro posouzení trestněprávního rozměru je provedena analýza trestních předpisů, jejichž použití připadá v úvahu v souvislosti s narušením práva pacienta na vyslovení informovaného souhlasu, včetně jejího srovnání s úpravnou zahraniční.
|
|
| |
|
|
Sestra a povinná mlčenlivost
NĚMCOVÁ, Klára
Tato bakalářská práce se zabývá povinnou mlčenlivostí v profesi zdravotní sestry, jejím obeznámením a zachováváním v praxi. V teoretické části jsem se zaměřila na různé prameny, ze kterých povinná mlčenlivost vychází, koho se bezprostředně týká, výjimky z ní a sankce za její porušení. Z teoretických znalostí vyplývajících ze zákona, mnoha etických kodexů a dalších dokumentů upravujících tuto povinnost byly navrženy a rozdány dva dotazníky. Na základě získaných a zpracovaných dat z dotazníkového šetření byla ověřena platnost tří definovaných hypotéz. Cílem práce bylo poukázat na rozdíl teorie a praxe a zjistit jaké jsou znalosti o dané problematice.
|
host ::
RSS.